Bloggers X Brands





Blogeři a spolupráce se značkami, s firmami, s podniky.

Nejednou jsem se setkala s pichlavými poznámkami, že blogeři jsou jen prodejné loutky, které zrecenzují cokoliv, co jim přijde pod ruku. Aniž by dané recenzi, danému produktu, oni sami věřili. A víte co? Já už se ani podobným rýpavým narážkám nevidím, protože takoví blogeři, insragrameři, youtubeři zkrátka existují a je jich čím dál tím víc. Influenceři, jejichž feed a jejichž výstupy jsou z devadesáti procent založené na sponzorovaném obsahu. Influenceři, kteří už v podstatě nepřispívají "jen tak", protože se jim chce. Ale jen proto, že jim za to někdo zaplatil. Musím se ale ptát, copak taková každodenní masáž sponzorovaných příspěvků má vůbec nějaký efekt?



Jasně, nejsem žádný všeslavný influencer, co by tu mohl vyprávět o svých dlouholetých zkušenostech a stovkách spoluprací, které mu prošly pod rukama. Jsem si plně vědoma toho, že se svými pár tisíci followers jsem malá ryba a absolutně nemám tušení o byznysu, který se odehrává od sta tisíců výš. A ani to tušení mít nechci. I tak ale už za sebou něco málo mám a dnes bych ráda otevřeně mluvila o tom, jak spolupráce vnímám, na základě jakých kritérií se rozhoduji, které přijmu a které ne. Neberte ale tento článek jako návod na to, jak správně se spolupracemi naložit, jak si vybírat a třídit nabídky. Naopak. I já si od těch z Vás, kteří také blogují nebo do zákulisí PR světa vidí, nechám poradit, pokud budete mít potřebu se k článku vyjádřit :).

Více než kdy předtím jsem otevřená diskuzi a budu moc ráda za Vaše názory, zkušenosti a postřehy.

I přes má skromná čísla na sociálních sítích mi chodí nabídky na spolupráce denně. Každé ráno se probírám emaily a objevuju nové a nové nabídky, které musím roztřídit a zvážit je. U kosmetiky je to jednoduché. Prioritou pro mě je, aby značka netestovala na zvířatech a byla veganská. A přestože tyhle dva pojmy jdou často ruku v ruce, není tomu pravidlem. Jak je to s testováním? Většina kosmetických značek se na svých oficiálních stránkách chvástá tím, že jejich produkty jsou netestované na zvířatech. Že EU by to nedovolila. Že samozřejmě své produkty netestují tím krutým staromódním způsobem a zároveň že všemi dostupnými prostředky podporují alternativní metody testování kosmetiky. Bla, bla... Konec, zvonec.

Pohádka, která v převážné většině případů vypráví jen zlomek pravdy.
Totiž, značka sama testovat nemusí, často ale odebírá suroviny od jiných firem a ty mnohdy testované třetími stranami jsou. To už vy se ale na stránkách značky nedozvíte. A pokud ani daní dodavatelé surovin na zvířatech netestují nebo značka suroviny získává z vlastních zdrojů, stále to nedává značce cruelty-free nálepku. Stěžejní je totiž fakt, zda značka prodává v Číně. Tam totiž, pod tíhou tamějších zákonů, které testy na zvířatech nekompromisně vyžadují, jsou všechny dovážené produkty testované. Ve zkratce. Každá kosmetická značka, která není ochotná se připravit i miliardový čínský trh a vyváží své zboží do Číny, tam musí nechat své výrobky otestovat, a nemůžeme ji proto považovat za netestující. Do této skupiny patří obrovské množství značek, které právě na svých stránkách se vší slávou tvrdí, jak samy netestují.

Druhá věc je, zda je značka veganská. Tedy její produkty neobsahují žádné složky živočišného původu. Totiž ne každá netestující značka je veganská a naopak, ne každá veganská značka je netestující. A také se to může lišit produkt od produktu. Na co si tedy dát pozor? Například na kolagen, protein z živočišné kůže, kostí, chrupavek, šlach. Na karmín, červené barvivo (CI 75470) z usušených těl samiček červce nopálového. Na živočišný skvalen, součást tuku ze žraločích jater. Na rybí šupiny využívané některými kosmetickými značkami pro svůj perleťový efekt, na etiketách je najdete pod označením CI 75170 nebo jako guanin. Pro stejný efekt některé značky zase používají perleť produkovanou měkkýši na vnitřní stranu jejich schránek.

A musím říct, že jen malý zlomek ze všech kosmetických značek, které mě kontaktují s nabídkou na spolupráci, se dá považovat za netestující a veganský. U každé firmy si vždy dělám rychlý průzkum, přečtu si vyjádření PETA, dohledám nějaké informace na mých oblíbených crulety-free serverech a zkoumám složení jednotlivých produktů na stránkách dané značky. Až pak se rozhodnu, jestli nabídku přijmu. Především první kritérium pro mě automaticky vyloučí většinu sponzorských nabídek. Takřka každá větší kosmetická firma totiž nechce přijít o byznys, který pro ně čínský trh nabízí. Nars, MAC, L’Oreal, Estée Lauder, Maybelline, Rimmel, Max Factor, Avon, Mary Kay a desítky desítky dalších. A nevíte, jak těžko se mi občas odmítalo opravdu lákavé nabídky na spolupráci od značek, o kterých jsem si ještě před pár lety mohla nechat jen zdát. Jen jednou jsem za fungování mého blogu přimhouřila oči a nechala si poslat zubní pasty od obří společnosti, která funguje po celém světě - včetně Číny, a nesplňuje proto ono kritérium o netestování. Doteď se cítím opravdu mizerně, že jsem na nabídku kývla, a jsem si jistá, že ze svých nároků a priorit už nikdy v budoucnu nepolevím. Čestný pionýrský.





      U oblečení je to o něco komplikovanější. V prvé řadě se mi musí líbit, to je asi zřejmé. Už dávno nepřijímám spolupráce od e-shopů, u kterých od prvního kliknutí vím, že najít alespoň jeden nositelný kousek bude těžší než hledání Země Nezemě. Ač s Johnnym bych asi hledala cokoliv a jakkoliv dlouho <3. Ono to může znít absurdně, ale párkrát jsem v minulosti - z naprosto nepochopitelných důvodů - na takové spolupráce kývla a pokaždé jsem se šíleně proklínala, jelikož z toho nikdo nevzešlo nic dobrého.

      Dalším kritériem je materiál. Odmítám nosit cokoliv vyrobeného s pravé kůže nebo kožešiny. Stejně přísná jsem i co se příměsí vlny (ať už ovčí nebo angorské), mohéru nebo hedvábí týče. Tečka, konec, finito. Nechci na sobě nosit mrtvé nebo polomrtvé zvíře. Také už nespolupracuju s žádnými čínskými e-shopy, a to především z ekologických a etických důvodů. SheIn, SAMMYdress, AliExpress, eBay, ZAFUL a podobné nákupní "ráje" s cenami tak nízkými, že jim málokdo odolá. To už je ale pro mě minulostí.

      Celkově se snažím omezit objednávání věci online, a to i z českých e-shopů, jelikož mi trhá žíly to množství plastových obalů, které se ke každé mé online objednávce pojí. Postupem času chci proto zredukovat spolupráce s e-shopy na nejnutnější minimum, právě kvůli mé snaze co nejvíce omezit plastový odpad, který svým konzumním životem chtě nechtě produkuju. To už ale mírně odbočuju od tématu. O mé malé velké honbě za zero waist životním stylem se Vám rozpovídám v některém z příštích článků :).

Pak jsou tu samozřejmě spolupráce, které nejdou zaškatulkovat do ani jedné ze zmíněných kategorií. Kávové kapsle, šperky, potravinové doplňky a spousta spousta dalších. Čím se řídím u takových spoluprací? Je to docela jednoduché. Produkt, stejně jako značka samotná, mi musí být sympatický. Být blízký mému životnímu stylu. A vlastně i stylu jako takovému. Když jsem léta letoucí zarytý odpůrce tělových silonek, tak zkrátka nepřijmu spolupráci na jejich propagaci, ač mi za to nabídnou peníze, o kterých jsem si třeba před rokem mohla nechat jen zdát. Vlastně i dneska :D.

Někdy to bolí, věřte mi, ale až se třeba za rok ohlédnu na všechny ty napsané PR články, budu z nich mít dobrý pocit. A za to to stojí. Chci být upřímná nejenom k Vám, ale i k sobě samotné.

Ještě pár slov ke spolupracím obecně. Ať už je to kabelka, šaty, konturovací paletka nebo zubní kartáček. Blogerky by se podle mě měly při propagování v podstatě čehokoliv řídit jedním pravidlem. Vždy bychom měly promovat jen ty produkty, kterým samy opravdu věříme. Které budeme používat i dlouho poté, co spolupráce vyprší a my už nebudeme cítit "povinnost" o nich veřejně pět ódy. Produkty, které s čistým svědomím a zcela upřímně můžeme doporučit i naší mamince nebo nejlepší kamarádce. A udělá nám radost, když i ony samy si ho pořídí. A pokud má nějakou mouchu, nějakou drobnost, která nám na onom produktu překáží, tak na ni se vším taktem upozorníme. Jak maminku a kamarádku, tak své fanynky.

Také je podle mě lepší upřednostňovat dlouhodobé spolupráce nad těmi jednorázovými nebo krátkodobými. Pokud mi nějaký produkt vyhovuje, používám ho denně a nemám k němu žádné výtky, pokud jsem s nějakou značkou spokojená, jsem jí potom věrná a nemám důvod každý týden nebo měsíc zkoušet značky jiné. Jen proto, že za to dostanu zaplaceno. Já si pak jen říkám, co ostatní blogerky dělají s třiceti značkami make-upů a padesáti hodinkami. Copak nemají nějaké meze? Kdy si řeknou stop, ,,Tohle všechno přece nepotřebuješ?"

Kapitolou o sobě je pak přístup samotných značek, které blogery kontaktují. Dokonalý článek o PR světe před nedávnem napsala Becca a já s ní souhlasím do posledního písmenka. Becca v článku trefně popsala nešťastný přístup PR marketáků a také jejich formu komunikace s blogery, která nezřídka hraničí s drzostí. V článku najdete i kapitolu o tom, jak důležité je, aby si bloger uměl říct svou cenu a uvědomoval si hodnotu práce, kterou vykonává. Určitě si text přečtěte, pokud Vás tato tématika zajímá.




Nakonec ještě poslední odstavec o blogerských eventech. Já osobně se zúčastním asi tak jedné dvacetiny eventů, na které jsem pozvaná. Jasně, jednak v tom hraje roli fakt, že většina se koná v Praze a já nemám čas neustále pendlovat mezi Prahou v Brnem. A jednak to, že jsem tak trochu asociál a cítím se nesvá v prostředí, kde absolutně nikoho neznám. Když se ale oprostím od těchto dvou bolístek, věřím, že bydlíc v Praze a kamarádíc se s většinou pražských blogerek, ani tak bych nevymetala každý den třináct otevíraček, ochutnávaček a konferencí. Jelikož jen malá hrstka z nich mi přijde zajímavá a něčím přínosná. Která mě něčím obohatí a něco mi dá.

Nerada jezdím někam jenom proto, abych tam byla, abych se ukázala. Abych měla materiál pro stories, abych se mohla fotit s dalšíma blgoerkama, abych někomu dokazovala, jak zajímavý a pestrý je můj denní program. Šampaňské, fancy dortíky, zákusky a chlebíčky. Přehnané množství jídla, které se beztak po eventu vyhodí. Já tohodle nechci být součástí. Nezajímá mě, že Nivea má novou micelárku, kterou stejně používat nebudu, jelikož jsem věrná své osvědčené vegan kosmetice. Nezajímá mě, že Samsung má voděodolný ultralehký nový model SSXLE1554889 s foťákem pyšnícím se 18 triliony pixelů. Nebo že Raffaelo má.. Já vlastně ani nevím, co to bylo. Copak Vás, jako sledující, tohle všechno, to obrovské množství eventů, které se v poslední době koná a kterými Vás blogerky dnes a denně zahlcují, copak Vás to zajímá? Stíháte to vůbec vstřebat? Já si upřímně myslím, že ani samotné blogerky nemají šanci vstřebat všechny ty eventy, že si z nich kromě šestnácti selfies s proseccem ani nic neodnesou. Nebo se mýlím?

Fuuu, tak tímto končí moje BLOGGERS X BRANDS esej. A taky asi moje blogerská kariéra, jelikož už mi asi nikdy nikdo nic nenabídne a nikam nepozve :D Whatever. Budu moc ráda, když se k článku vyjádříte. Když ho doplníte vlastním názorem a vlastními zkušenostmi. Mějte se super!! <3


    in this look -
    Answear blouse, Esoria Prague gold watch
    Mango earrings, Answear straw basket bag,
    Tezyo pink sandals, Stradivarius belt
    Tous necklaces, Answear khaki pants,
    Stradivarius nautical hat

    photos: Lukáš Puchrik
    in cooperation with Tezyo

    in this look -
    Answear blouse, Esoria Prague gold watch
    Mango earrings, Answear straw basket bag,
    Tezyo pink sandals, Stradivarius belt
    Tous necklaces, Answear khaki pants,
    Stradivarius nautical hat

    photos: Lukáš Puchrik
    in cooperation with Tezyo

photos: Lukáš Puchrik
in cooperation with Tezyo


stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
stripe_vibes_pic6
BLOGGERS X BRANDS
Přirozená a neodmyslitelná součást blogerského světa
nebo volitelné zlo?








































































































































































































































































































































5 comments

  1. Zajímavý pohled. Je dnes opravdu málo blogerek, které by pro spolupráce měly dané takto přísné podmínky. Myslím že naopak, že tím můžeš být pro firmy a značky zajímavější a nabídky se ti teď jen pohrnou :))

    ReplyDelete
  2. skvelý článok :) úplne stebou súhlasím a som rada za tvoj postoj..viac takých blogeriek

    My Supercalifragilisticexpialidocious Diary | Live Better, Love Harder & Cure Hangovers

    ReplyDelete
  3. This comment has been removed by the author.

    ReplyDelete
  4. Anonymous28/6/18 11:22

    AKo vždy perfekte napísane, Maneki - Maku!
    Eva

    ReplyDelete