Thank you!




Ještě než se s Vámi podělím o zážitky z naprosto úžasného víkendu, který jsem strávila v Košicích v rámci tamějšího Fashion Weeku, ještě než Vám povyprávím o bratislavském workshopu, kde jsem (pozor!) překonala sama sebe a před lidmi přednášela na téma spolupráce s mikro-influencery, ještě než Vám představím několik inspirativních udržitelných a veganských značek, které jsem za poslední měsíc objevila a o kterých Vám toho chci strašně moc říct, ještě než tohle všechno sesmolím do některých z příštích článku, mám tu jeden příspěvek speciálně pro VÁS.

Chci Vám poděkovat. Za Vaši podporu, Vaše komentáře, za Vaše emaily, za Vaše lajky. Za každou každičkou odezvu, kterou od Vás dnes a denně dostávám. Ať už tady na blogu nebo na instagramu, ať už veřejně, soukromě nebo anonymně. Děkuju! Jelikož i ta sebemenší odezva z Vaší strany pro mě představuje motivaci makat na tomhle mém malinkatém online království nadále. Motivaci neustále překonávat sama sebe. Motivaci zatnout zuby a zadupat veškeré to zpochybňování, zda má můj blog vůbec smysl a zda pro někoho vůbec mohu být inspirací, zadupat tyhle černé myšlenky hluboko do mého nitra. Alespoň na nějaký čas.

A proč o tom všem vlastně mluvím?

„Get a real job!“

Stejně jako loni jsem se jen a jen díky Vám a Vašim hlasům dostala do top 10 fashion blogerek v soutěži Czech Blog Awards. A já proto několik posledních dnů - po dlouhatánské době - cítím, že to, co dělám, dělám dobře. A že to má to smysl.

Takový pocit je mi strašně vzácný.

Víte, já jsem typ člověka, co má neustálou tendenci se podceňovat. Věčně jsem s něčím nespokojená, vidím jen to, co jsem nedokázala, nezvládla, čeho jsem nedosáhla. A tak to mám samosebou i s blogem. Přála bych si to umět. Umět se pochválit, jakože opravdu pochválit a myslet to vážně, myslet to od srdce. Strašně moc bych si to přála. Nehledat na sobě neustále chyby, neshazovat sebe i svou práci. Není týdne, kdy bych mi hlavou neprolétla myšlenka, jestli bych neměla sama sobě udělat službu a dát si výpověď. Víte, kolikrát do měsíce se mě někdo s úšklebkem na tváři zeptá, kdy si už konečně najdu NORMÁLNÍ PRÁCI? Rázem se cítím jako ten nejnicotnější člověk na světě. Vy, co také blogujete, mi nejspíše dáte za pravdu, že blog není nic, čím se na potkání chlubíte. Pokaždé, když jsem v přítomnosti lidí nezasvěcených do té pomyslné blogerské scény, svůj blog se snažím moc nezmiňovat. Jakoby to bylo něco, za co bych se měla stydět. Proč? Protože se bojím reakce okolí.







Já vím, celá ta soutěž někomu může připadat směšná. Přiznávám, že i já jsem k ní dříve přistupovala docela skepticky, dnes už ji ale vnímám jinak. Czech Blog Awards nám blogerkám dává příležitost se alespoň jednou v roce cítit vážené, že něco znamenáme. Cítit se doceněné za to, co děláme. V mých očích je umístění v top 10 takovým krásným zadostučiněním a zároveň hnací silou do dalších měsíců.

Nedělám si iluze, že bych mohla vyhrát. Vítěz je dopředu jasný a asi není nikdo, kdo by ten dlouho dlouho dopředu připravený scénář mohl přepsat. Každopádně bych moc ráda alespoň obhájila krásnou šestou příčku, kterou jsem v loňském finálovém pořadí pro mé překvapení obsadila. Takový cíl jsem si vytyčila a moc doufám, že se mi podaří ho zítra večer dosáhnout.

Nechci tu srdceryvně žadonit o hlasy, proto tento článek nepíšu. Chtěla jsem Vám ze především poděkovat, upřímně poděkovat za Vaši podporu, jelikož už finálová desítka pro mě znamená strašně moc. Nicméně... pokud můj blog čtěte rády, pokud se sem pravidelně vracíte a mé články Vám něco dávají, pokud Vás dokážou alespoň maličko má slova a fotky inspirovat, najděte si chviličku a podpořte mě i druhém kole. Odkaz na hlasování je tady. Děkuju nejvíc na světě <3 <3 <3.

A když už dnes rozebírám svou blogerskou pseudo-kariéru, obracím se na Vás ještě s jednou prosbou. Je něco, co Vám u mě na blogu chybí? Nějaký druh článků, který byste si přály, abych začala psát? Téma, které Vám tu chybí? Nebo nějaké náměty, čím bych mohla mé články zlepšit? Párkrát už jsem podobnou otázku v mých předešlých příspěvcích nahodila, ale většinou si mi dostalo mizivé odezvy. Pokud Vás ale něco napadá, budu moc ráda za jakékoliv postřehy a nápady :).

Já se jdu zabalit do Prahy. Respektive jen přihodit pár věcí do kufru, který mám poslední dva týdny v kuse zabalený hehe. Tak se mějte moc krásně a držte mi palce! A moc si užijte víkend <3.

Vaše Maku

Thank you!!

in this look -
Dorothy Perkins bodycon dress via ZOOT,
Wills vegan sneakers, Tezyo crossbody bag,
Zaful faux fur jacket, Reserved floral blouse

photos: Jaromír Šmíd
in collaboration with Tezyo








12 comments

  1. Marky moc Ti to přeju! Tvůj styl je skvělý, jsem ráda, že jsi ve finále a budu držet v palce!!! Jinak outfit úžasný jako vždycky!!!! <3
    www.stylebyeliza.net

    ReplyDelete
  2. Ahoj, hlasovala jsem pro tebe v prvním i druhém kole :) Jako jednu z mála fashion blogerek tě sleduji i na blogu, většinou projíždím jen instagram a na zbytek není čas. Ale tvé články si chodím číst ráda, tak jsem tě podpořila alespoň hlasy. Na komentáře moc nejsem, myslím, že tohle je můj první :) Takhle tedy děkuji já, že můžu číst tvůj hezký blog a prohlížet parádní fotky.
    A ráda bych si tu přečetla, jak si upravuješ vlasy, čím, co a jak :D Vypadá to pokaždé super :) Jinak mě nic nenapadá, tvůj blog se mi líbí tak jak je :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Romčo! Děkuju mockrát, vážím si toho, že jsem jedna z mála blogerek, kterou i čteš <3. Vlasy? Tyjo, já právě nikdy nestíhám před focením si něco na hlavě vytvořit, takže si vlasy jen nalakuju, aby měly trochu objem :D. A zvlněné je mám z mini drdůlku, co nosím po doma :).

      Delete
  3. a proto jsem ti tolik přála ten víkend v košicích, aby jsi viděla, že tvoje "práce" zajímá čím dál víc lidí a firem. tvoje nadšení po příjezdu mi udělalo opravdu radost. od malička jsi samorost, který si nakonec stejně šel za svým a prostě musel zkusit všechno,co ho zajímalo... ( viz tvé protáhnutí se skrze zábradlí na balkóně ve dvou letech, naštěstí v přízemí :-) )
    jasně, že ti lidé budou říkat, ať děláš něco pořádného ( taťka prostě jen chce, aby ses měla dobře, protože nechápe, že peníze jsou jaksi jen součást tvého života, ne nutnost.... :-) ), no nech jim ten názor a dělej dál to, co děláš, protože to děláš dobře.
    ps: zkus jeden článek pro ty "neblogery" udělat jako exkursi jedním tvým " pracovním dnem "...počínaje přípravou na focení, focení, třídění.... já vím, že to jsou minimálně dva dny :-)

    ReplyDelete
  4. Máš můj hlas, Maky! Držím ti moc palce - no, však jsme si už o tom psaly.. :D :))
    Fotky jako vždy překrásné! Co se nových témat na články týče, napadlo mě třeba nějaké behind the scenes, ať už z focení, nebo tvoření samotného článku.. :)
    BLOG EVERYTHIN KATE

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju moc za hlas, za podporu a za tip na článek, jsi zlatá! <3

      Delete
  5. Si skvelá a pre mňa vo Fashion úplná jednička ;)

    Viki Ceglédyová

    ReplyDelete
  6. Neskutečný outfit - stejně jako všechny od Vás, nádherně nakombinované barvy, materiály, styly, opravdu to je pokoukání :-) Máte můj obdiv, takový cit pro modu jen tak někdo nemá. Krása♥ Eunika

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jeej, děkuju strašně moc! I za ten nádherný e-mail, co jste mi poslala. Udělal mi neskutečnou radost, děkuju děkuju děkuju!!

      Delete
  7. O tom, že je Tvůj blog krásný a ty jsi chodící inspirace, není pochyb. Co ale já na tobě miluji je to, že jsi lidská. Nebojíš se říct, jak se věci v Tvém životě mají, jak koukáš na sebe samu, jak vnímáš věci, lidi, svět..sebe...a to je strašně moc vzácné! I přesto, že jsi neskutečně nádherná slečna a to oblíkání, wow!, je poznat, že jsi uvnitř normální a možná a skromná holka a to se šíleně cení! Já ti za to v myšlenkách vždy děkuji, protože Tvůj blog mi hodně otevřel oči..<3 Simona

    ReplyDelete