velvet crush



I am extremely unsteady. Mornings I can jump and dance all over my bedroom wearing just my favourite panties and singing my favourite songs. And I am happy just because the sun is shinning and because there's a half empty half full mug of Turkish coffee with ton of soy milk obediently waiting for me on the table. And because I have another dried-up mascara I can use as an eyebrow brush. And I am truly happy about all the little things around me.

Then, there are afternoons. Afternoon when I walk through the city of Brno enjoying its unique spirit I always get this feeling that I can accomplish everything I've ever dreamed of and all my plans and goals suddenly seem to be so doable and achievable. And out of nothing, my future, at other times so blurry, finally seems to be so clear and I know exactly what do I want and how to get it.




Jsem neskutečně proměnlivá. Mé nálady a rozpoložení se mění stejně rychle jako barva černého čaje po prvních kapkách citrónu. Ráno v euforii skáču a tancuju po pokoji jen v kalhotkách a se sluchátky na uších a jsem šťastná jenom za to, že venku svítí slunce. A že na mě na stole poslušně čeká hrnek na půl vypitého plného turka se sojovým mlékem. Studeného turka. Se spoustou mléka. A taky že další vyschlou řasenku můžu použít jako kartáček na obočí. Mám radost z těch nejmenších maličkostí a je mi prostě dobře.

Odpoledne, když se procházím uličkami Brna a nasávajíc tu jedinečnou atmosféru města na čtyři písmena, mě vždy přepadne pocit, že dokážu všelicos a taky cokoliv. A všechny ty megalomanské plány a cíle, co se mi sem tam honí hlavou, se zrazu jeví strašně uskutečnitelné a dosažitelné. A budoucnost jindy docela zastřená je zčistajasna jasná jak facka a já přesně vím, co od života chci. Nebo aspoň tuším.


„...and because there's a half empty half full mug of Turkish coffee with ton of soy milk obediently waiting for me on the table.“


And evenings. They're the worst. I lie in bed with my headphones, whispering the lyrics of old folk songs I used to listen to when I was at high school. Whispering along with the singer who sings the same words privately in my ears. And I feel hopeless and lost. Lost in this world and lost in my head. I don't know where to go and whether it's even worth it going anywhere. I start reminiscing and remembering the ones I lost and are gone forever and that's usually the last straw, I rather try to fall asleep looking forward to the morning and my beloved morning coffee.

Sometimes I am in the same mood for days or weeks. Sometimes all of this happens in twenty-four hours. And it's still the same girl, the same Maku you've been reading about for past few years.


„ Whispering along with the singer who sings the same words privately in my ears.“


Same as my erratic moods, my taste in fashion changes more often than Cara deLevingne's hairstyle. I have no illusions about finding something like "my personal style" and I don't really care anymore. Look at this outfit. I dare to say there's no way I would have dressed like this a year ago. Or even a couple of months ago. But shoot! How amazing I felt rocking this stunning velvet dress on Saturday, when I rushed into the center to meet up with Jaromír, photographer who took these lovely pictures! Same as the embroidered blazer, double-buckle belt and greybrown bag, I got it at Allora, which is one cute Itallian boutique in the centre of Brno. I'm even thinking of getting another one from Allora, this time green one with big flowers. What do you guys think? Do you think such dresses suit me? :)

Let me know in the comments! And have a lovely week!

Yours,
Maku

No a večery, ty bývají nejhorší. Převalujíc se v posteli a na prázdno odříkávajíc slova dvojhlasně s kýmsi, koho slyším jenom já díky těm dvěma černým peckám v mých uších, si často připadám neskutečně ztracená. Ztracená ve světě a ztracená sobě samotné. Nevím, kam dál a vlastně ani proč. A přepadá mě beznaděj a sebelítost. Vzpomínám na ty, co tu už nejsou a být by měli. A taky na ty, co jsou, ale já dělám, jakoby nebyli. Usínám a je mi smutno, ale těším se na ráno. Na toho studeného turka.

To všechno ve čtyřiadvaceti hodinách. Za ten krátký čas umím bezhlavě milovat a bezmezně nenávidět a taky smát se z plných plic a vybrečet potoky slz. A přitom jsem to furt já, ta samá holka, jejíž nejodvážnější rozhodnutí za posledních dvanáct měsíců bylo ostříhat si vlasy.

Stejně jako mé nevyzpytatelné nálady, tak stejně proměnlivý je i můj vkus. Můj neustálený vkus neustále se měnící stejně často jako účesy Cary deLevingne. Můj vkus, který zkrátka zrcadlí, jak extrémně neucelená a rozpolcená jsem já sama. Už si ani nedělám iluze, že bych kdy mohla najít nějaký svůj vlastní osobitý styl. Ani mi to nevadí. Tenhle outfit je toho důkazem. O většině těch věcí, které mám na sobě na fotkách, bych ještě před rokem pod fousy utrousila něco ve stylu "tohle bych si na sebe v životě nevzala." No dobře, tak přísná bych asi nebyla, jelikož se znám a vím, jak snadno mi zpočátku nenáviděné kousky umí přirůst k srdci. Ale jsem přesvědčená, že bych se ještě před rokem do něčeho podobného zkrátka neoblékla. A přitom teď v sobotu, když jsme s Jaromírem vyrazili do centra Brna outfit nafotit...

Cítila jsem se královsky!

A užívala si pozornost, kterou květované sametové šaty na ulici získávaly. Ještě aby ne, jsou opravdu překrásné. Stejně jako sako, kabelku a pásek je mám z brněnského butiku s italskou módou Allora. A mám tam dokonce vyhlídnuté ještě jedny, také maxišaty, ale zelené s většími květy <3. Co myslíte, jak se Vám v takových šatech líbím? ^^



Na závěr bych Vás chtěla ještě pobídnout ke koupi jedné úžasné knížečky, kterou má na svědomí má - teď už snad můžu říct :) - kamarádka Zuzanka Kučerová. Jmenuje se Konec moře a minulý týden ve středu měla v Praze křest. Ten jsem teda, ač jsem v ten den náhodou v Praze byla, bohužel propásla, no se Zuzankou jsem se alespoň chvilku před křestem sešla na jedno kafe na stojáka u florence, abych si knížku mohla (i s věnováním <3) přímo od ní koupit.

O čem Konec moře je? Je to takový soubor dvaceti lyrických textů doplněných melancholickými obrázky ilustrátorky Lady Brůnové. Textů humorně až sarkasticky narážejících na současnou generaci, na život v Praze, na každodenní trápení dnešních mladých.

A - co je hlavní - celkový výtěžek z prodeje knihy poputuje na provoz krizové anonymní telefonické Linky seniorů, na kterou mohou babičky a dědečkové kdykoliv bezplatně zavolat a popovídat si, a zapomenout tak na osamělost, kterou s sebou stáří často přináší. Koupí knížky podpoříte dobrou věc, a navíc si dopřejete pár stran krásného osobitého čtení. Já jsem se zatím prokousala jen jednou kapitolou, jelikož jsem - jakožto spíše filmový a seriálový fajnšmekr - doposud nebyla v tom správném rozpoložení na četbu, no věřím, že jakmile se tak stane a já po dlouhé době dostanu chuť ponořit se do čtení, slupnu Konec moře jako jednohubku.

Pokud byste chtěly Zuzanky projekt podpořit, tady se dozvíte potřebné informace :).

Mějte se moc krásně a užívejte babího léta!


Vaše Maku

photos: Jaromír Šmíd
place: Moravian Gallery, Governor's Palace
in cooperation with Allora
in this look -
Allora crossbody bag, velvet maxi dress,
double-buckle belt & black blazer;
Sinsay multi-buckle boots;
H&M sunglasses, Votchvegan watch

14 comments

  1. Šaty sú nádherné, ani sa nečudujem, že mali v uliciach tolko pozornosti. Ja by som si k nim akurát dala iné topánky.
    Štýl ženy

    ReplyDelete
    Replies
    1. Moc díky za koment, Zuzko! :) Botky se mi k tomu právě strašně líbí, ale chápu, že nemusí padnout do oka každému.

      Delete
  2. Ty si neskutočná! Za tými šatami by sa otočil snáď každý, pretože sú jednoducho nádherné! <3 Veľmi ti to pristane <3
    WITH GREY WOLF

    ReplyDelete
    Replies
    1. Souhlasím, jsou překrásné! Děkuji mockrát! <3

      Delete
  3. Tiež by som sa otočila, ale nielen kvôli šatám. Si nadherná. Len tie okuliare nechaj doma, zakrývajú ti tie pekné okále.
    Eva

    ReplyDelete
    Replies
    1. Hehe a já se v nich cítila vážně fajn. Každopádně moc děkuju za názor, Evičko!

      Delete
  4. A já zase řikám - nechaj ty okuliare. :D Protože já sama miluju občas nasadit svoje "nerdský" maxi brejle s obroučkama tortoise shell. Lidi se mi v tom prostě líběj - jak chlapi, tak ženský. Ne teda ke každýmu outfitu, ale někdy to sedne jak prdel na hrnec.
    Tvýho proměnlivýho stylu už jsem si všimla a myslim, že už jsem ti to i řikala. Pokaždý mě překvapíš.
    Ty šaty jsou skvostný, jako to chtělo odvahu vzít si je na sebe, protože víš, že na tebe lidi budou zírat jak v zoo. To je věc s těmahle krásnýma věcma, co nemá každej - cejtíš se v tom děsně stylově a královsky a zároveň trochu nejistě na ulici. Jo, jde to zároveň - si myslim. :D
    Akorát... mně se tak hrozně nelíběj tyhle boty. :D Já už je na pár lidech viděla a nelíbi se mi to prostě -
    nevim proč. Něco mi připomínaj... A přitom jsem si sama v Zaře koupila plochý boots s páskama s perlama - možná si je viděla na Elišce. Ale tyhle ne... :D Já tohle vidim s botama na pořádnym podpatku, ale všichni si musíme občas odpočinout. :D Proto i ta moje perličková koupě. :D Já je viděla na Zaře a jenom - hm, pěkně hnusný. A pak dala Eliška fotku na lookbook a já - jůůůů, to jí sekne. Ty botky to úplně vyšvihly na vyšší level. A už to bylo. Ještě jí musim napsat, že děkuju za inspiraci.
    Ptala ses mě už velice dávno :D co v nový práci. No, začala jsem pracovat na konci září na soukromý dentální klinice jako sestra. Práce mě moc baví, kolegové jsou super a dost mě to děsí. Jakože zatim je to fakt super a děsí mě to, že najednou přijde něco, co mi to znechutí. Je mi jasný, že nějakej konflikt nebo blbej den přijde, ale myslim celkově pracoviště a práci samotnou. Všichni jsou vždycky z nástupu do práce po škole hotový - reálnej život, konec školního pozlátka. A já zatim ne. Zatim je to fakt dobrý. A to mi na tom přijde divný. :D
    Strašně ráda bych si vyrazila za první výplatu na super nákupy online - jako bych to předtim nikdy nedělala že jo, vždycky si najdu výmluvu - ale Vánoce klepou na dveře, a jelikož dávání dárků mýmu manželovi je jak moje životní poslání, z první výplaty si koupim akorát tak baret. Momentálně mi připadá, že je to fashion idiom, bez kterýho nadále nemůžu žít. :D S těma Vánocema - já totiž miluju dávání dárků a to pořádnejch, takže to mám vždycky vymyšlený víc jak půl roku dopředu. Navíc má manžel čtyři dny před Vánocema narozky a to už je ekonomická katastrofa... Ale prostě ho miluju překvapovat.
    Píšu pozdě, ale přece. Dojížim totiž a ráno vstávám ve čtyři. Většinou pak po práci padám na pusu. :)
    Přeju ti krásnej zbytek dne, Markét. :) Nemůžu se dočkat dalšího super inspirujcího outfitu z tvý dílny nápadů.

    ReplyDelete
    Replies
    1. No vidíš, já už jsem se bála, že jsi na mě zapomněla :). "cejtíš se v tom děsně stylově a královsky a zároveň trochu nejistě na ulici." - To jsi vystihla. Takhle to mám až nebezpečně často, doma před zrcadlem si říkám, jak zabijácký outfit mám, a procházejíc městem se pak proklínám a říkám si, že musím vypadat jako šašek. Ty workery s perličkama jsem postřehla, jsou krásné, ale jelikož ty konkrétní ze zary má tolik lidí, říkala jsem si, že zkusím nějak perličkama vyzdobit jedny černé šnerovací botky, co mám doma :). Uvidíme, jak dopadne můj malý diy projekt. S tvou prací mě to těší, je super, že jsi tolik spokojená. A neboj, žádný takový moment ani přijít nemusí, pokud tomu nepůjdeš naproti ^^.
      Obdarovávat Mariána mě taky strašně baví, mnohem radši dárky dávám, než dostávám. Ač to zní jako šílené klišé. Až mě občas mrzí, že nemám prostředky, abych mu dárků mohla kupovat více :)). Co máš pro manžela vymyšlené? (předpokládám, že nebude číst komentáře pod mým článkem :D)

      Delete
  5. Nádherný článok Markétka <3 Musím priznať, že som sa v ňom spoznala a to ma trochu potešilo, lebo je celkom milé vedieť, že človek v tom nie je sám .. v tej premenlivosti a tou povahou, ktorej toľkí iní často nerozumejú.

    { n a s k l e e }

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ona to asi bude trošičku choroba nás žen, obávám se :D. Ale občas bych sama sebe profackovala, jak jsem nevyvážená. Děkuju moc za komentář, Peti!

      Delete
  6. Krásný článek, šaty jsou úžasné! Celý ten outfit je taková netradiční kombinace ale proč ne, vypadá to skvěle.
    https://karolfromprague.blogspot.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Anoo, o to jsem se právě snažila, aby to působilo trošku "jinak" :)). Díky moc, Karol!

      Delete
  7. Tieto šaty sú fakt neskutočné a s tým opaskom ani nehovorím, úplne si to vychytala!!

    DEZIRÉ

    ReplyDelete
  8. Love so so much this dress!! Specially the boots!
    Regards.
    www.couponshood.com

    ReplyDelete