Havana, ooh-na-na





Do you remember this post in which I told you that the whole September I'm temporarily working as a fashion stylist? I must tell you one thing. Even though it's extremely exhausting, I love it. I really do. It's just super satisfiing to watch how extremley can a single outfit change one's appearance like it totally changes their personalities as well.


„...that's what my parents keep telling me, they don't really respect my decision of becoming a professional blogger.“


So I was thinking, if I ever decide to give up blogging and find a REAL JOB (I had to use this phrase because that's what my parents keep telling me, they don't really respect my decision of becoming a professional blogger), I may try a career of a fashion stylist. It's pretty much applied blogging in practice when you think about it, isn't it?

That's all for today, have a great week guys!!

Yours,
Maku

Style Days. Dny módy v Olympii, kterými momentálně tak trochu žiju. Vůbec bych nevěřila, nakolik může být práce stylisty vyčerpávající. Po těch devíti hodinách na nohou se vždy připlazím domů a jediné, na co se - kromě odlíčení, vyčištění zubů a sprchy - zmůžu, je zachumlat se do postele. Jak už jsem ale říkala v předminulém článku, jsem za tu příležitost moc vděčná.

Pokud jednou v budoucnu blogování pověsím na hřebík, třeba až youtubeři ovládnou zeměkouli nebo mé čočky z věčného civění do monitoru dají výpověď, říkala jsem si, že bych se stylistice chtěla zkusit věnovat i profesionálně. Není to žádný med, ale z toho, co jsem si zatím zkusila, věřím, že poradenství v oblasti módy může být docela naplňující povolání. De facto takové blogování v praxi. Musím se něco málo poradit s mou milovanou Jarmilkou, která si mě během celých Style Days vzala pod křídla a stala se takovým mým stylistickým guru. Což mi připomíná! Tento týden tam spolu budeme od pátku do neděle v podstatě nonstop, tak za námi dorazte, bude legranda :)).

Mějte se super a užívejte babího léta!

Vaše Makulanda



photos by: Zdeněk Svoboda

Get the look!
grey high heel sandals: Botovo
white camisole top: Zara
floral kimono: Miss Selfridge via ZOOT
cigarette jeans: Bershka
white studded bag: Pomikaki via fashionplanet.cz
gold watch with black dial: Esoria

I don't even know where to start. I was so touched when I was going through all the beautiful comments you left below my last outfit post in which I openly talked about my extreme lack of self-condifence. I didn't expect that so many of you would find time to confide your stories to me and to give me your advice how to deal with my self-criticism. That so many you tried to help me, to motivate me, to support me. Can't even describe how much I appreciate it.

I have also gotten a couple of uncomprehending questions, mainly in my mail box and instagram "direct-message box". (Have no idea how to call it :D.) Questions like "Why do you do what you do if you don't consider yourself beautiful?, Why did you chose this "JOB" which is basically based on everyday posting pictures of yoursels and your body?" Let me explain you how things stand. Everytime I pick a picture I KIND OF like (and it's usually one out of hundred without exaggeration) and I decide to post it eighter on my blog or instagram, I always post it thinking "This is not how I really look like." Good angle, good lighting. Something just made me look different, made me look better. But I don't look in it the same as in real life.

Therefore you guys only know this better-looking me but not the real me. And I'm affraid you would be disappointed when meeting me in person. I know so many girls who look stunning in their intagram pictures, but when I finally got to meet them in person, I was kind of disappointed. Or not disappointed, just surprissed by the way they looked in real life. And I'm affraid I'm one of these girls.

Anyway. I believe with all your help I will finally find a way how to accept myself a beat my neverending self-downing for good. And at the same time I hope those of you who struggle as much as I do found some usefull tips and inspiration in the comments as well :).








Nevím, kde začít. Byla jsem až dojatá, když jsem si pročítala všechny ty nádherné komentáře plné motivace a podpory k mému poslednímu outfitovému článku. Vůbec jsem nečekala, že mi tolik z Vás odepíše.

Přišlo mi samozřejmě i několik málo nechápavých, řekla bych až vyčítavých zpráv na mail a instagram. Ty se vesměs opíraly o otázku, proč vlastně dělám to, co dělám, když tolik zápasím se svým zevnějškem. Proč se "živím" tím, že pravidelně vystavuju svůj obličej, když si o sobě nemyslím, že jsem hezká. A já naprosto chápu, že to někomu nemusí dávat smysl, a celá ta má srdceryvná pohádka o sebekritice proto může znít jen jako hraní na city.

Ale. Abych vysvětlila, jak se věci mají. Po každém focení mám na probrání stovky fotek, přesto s výběrem vždy zápasím, jelikož si na většině z nich připadám tragická. A když už konečně vytřídím tu malou hrstku, kterou mám v plánu zakomponovat do článku, jsem vždy přesvědčená, že jen jakousi šťastnou souhrou okolností na těch několika málo fotkách vypadám dobře, ale ne tak, jako vypadám ve skutečnosti. Že mám zrovna povedený pohled, že se Zdendovi podařilo mě zachytit v dobrém světle a lichotivém úhlu. A proto se Vám tolik líbím. Ale nejsem to já. Sama totiž znám osobně několik slečen, které jsou extrémně fotogenické a na fotkách vypadají docela jinak (čti mnohem lépe) než ve skutečnosti. Čímž samozřejmě nechci říct, že jsem extrémně fotogenická hehe, jen se bojím, že to mám podobně, ten rozdíl mezi fotkami a realitou je i v mém případě obrovský. To jen tak krátce na vysvětlenou a dovysětlenou :).

Tak či tak, neuvěřitelně Vám děkuju. Jednak za čas, který jste si našly, abyste mi odepsaly. A jednak za vaši snahu mi pomoci. Moc si toho vážím, je skvělé vědět, že ve vás mám takovou oporu. A slibuju, že se budu držet Vašich rad a pokusím se na sobě pracovat!!


As to my outfit, it's more than month old. And considering the brutal temperature drop September gave us as a present (yeah, I am probably the only one who's happy for the Summer ended), combination of an airy kimono and open shoes is probably not very inspiring right now. But I wanted to publish it anyway, it would be a pity not no, right?! Thanks to this adorable yellow scooter they have this exotic cuban-ish vibe, don't they? Maybe I'm totally wrong, I've never been there haha. By the way, I use silly worknames for most my outfit posts based on some primitive association or memories of the day we shoot it like "free nipple", "forgotten tag" or "blisters". This one I called Havana <3.

In the pictures I'm still having my hair long because they'd been taken before I got it cut. It's kind of funny to call this length "long" since I used to have talebone length hair but I become accustomed to the bob that much that I felt weird when my hair got as long as you can see in the pictures haha.




Co se oufitu týče, je více než měsíc starý, focený během pracovní cesty do Bratislavy. A vzhledem k prudkému ochlazení, které nám září přineslo (a za které jsem asi jako jediná v Česku vděčná :D), asi není vzdušné kimono a sandálky zrovna inspirativní kombinací. Já fotky i tak chtěla zveřejnit, jelikož mají takový kubánský šmrnc hehe a bylo by škoda jich nevyužít. (Každému outfitu dávám pracovní název, který ale jako finální pojmenování článku většinou nepoužiju, jelikož je vesměs odvozený od nějaké primitivní asociace jako "bez podprsenky", "cedulka" nebo "puchýře". No tento si díky nejvíce fotogenickému žlutému skútru vysloužil název Havana <3. Ač jsem na Kubě nikdy nebyla, a nemám proto nejmenší tušení, jak to tam vypadá o_O)

Na fotkách mám ještě "dlouhé" vlasy a na sobě mé milované cigarette džíny z Bershky. A taky v pořadí třetí šedivé sandálky za toto léto. Dvoje jsem musela reklamovat a tyto, které snad konečně vydrží, mám opět z Botova.cz, kde právě probíhají výprodeje letní obuvi a dají se tam sehnat botky opravdu za hubičku. Tak se tam mrkněte, věřím, že taky ulovíte nějaké poklady.

Celkově je outfit dost obyčejný, asi jako všechny mé letní kreace. S létem zkrátka nejsem kamarádka a úmorná horka každoročně zchladí mou vášeň pro módu a veškerou kreativitu na bod mrazu. Podzim je ale tady, a jakmile skončí probíhající Style Days, budu se zase naplno věnovat blogu ^^.

17 comments

  1. Kabelka je naozaj nádherná! Rovnako ako celý tvoj outfit :) Inak, keď si spomínala, že máš strašne veľa fotiek a z nich vyberieš len niekoľko, tak sa nehanbíš fotiť takto na ulici, keď je tam via ľudí? Lebo ja s tým problém trochu mám a vždy keď sa ľudia pozerajú začnem byť nervózna a chcem dofotiť a tak... :) A inak dúfam, že youtuberi nikdy neovládnu celú sféru..ja blogy milujem, rada ich píšem, čítam, sledujem... ♥

    www.sinnamona.blogspot.com

    ReplyDelete
    Replies
    1. To víš, že se stydím. Občas je mi to strašně moc nepříjemné, jak lidi koukají, často se někdo navíc dost jedovatě ušklíbne ve stylu "co to tady nacvičuješ, ty nádhero!". Před každým focením jsem hlavně z těchto důvodů strašně nervózní, ale pokaždé zatnu zuby a nějak to prostě vydržím s vědomím, že ty fotky pak budou stát za to :).

      Delete
  2. Wau, to jsou úžasné fotky. Moc ti to na nich sluší. A ten outfit je dokonalý. Líbí se mi džíny, které jsi spojila s výraznými vzory, ale utlumila bílou kabelkou. Paráda jsi jako modelka z časopisu :-)

    Začínám objevovat tajemství přírodní dekorativky

    ReplyDelete
  3. Krasny layout clanku! Moc se mi to libi:)

    www.bridgeofmemories.co.uk

    ReplyDelete
  4. Téma článku mi trochu připomíná rozdíl mezi skutečností a realitou na sociálních sítích. Tam člověk musí také ve většině případů brát fotografie s určitou rezervou.

    ReplyDelete
    Replies
    1. To je asi pravda. Je smutné, jakou moc v tomto směru mohou mít různé "influencerky" na sociálních sítích. Některé jsou vzorem stovkám tisícům děvčat jen na základě tuny make-upu a perfektní retuše.

      Delete
  5. Při přidávání fotek ke článku si někdy připadám jako bych podváděla, protože se musím probrat tunou fotek, které by snad nezveřejnil ani můj nepřítel. :-D Přestala jsem se tím trápit, protože málo kdo přidá fotku na sociální sítě na které vypadá hrozně, takže to není jenom problém blogerů :-)
    myfashionconnection.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. To je asi pravda, i tak mě to ale vždycky rozhodí :/.
      PS: Máš krásný blog!

      Delete
  6. Veľmi rada by som stretla Makulandu a zažila s ňou legrandu. Rozmýšľam, ako by som zrýmovala svoje meno, ale nejde to! Vyzeráš skvele a už čakám na ďalší príspevok. Na hřebík zabudni.
    S tým ostatným, hlavu hore, bude horšie. Ja ako večný optimista to viem naisto. :DDDDD
    Eva

    ReplyDelete
    Replies
    1. <3 Eviiik, koček má celý kbelík. :D Myslím, že to je nejhorší rým v historii lidstva.

      Delete
  7. Jak jsem se zasnila, když jsem poprvé četla o tom, že tě lidi můžou potkávat denně v nákupnim centru. Bohužel pro mě - na druhý straně republiky. Tak přece jenom neni všechno v Praze. :D Jak se řiká.
    Hrozně se mi zalíbil tenhle střih jeansů, ale vůbec netušim, jestli by mi to sedlo. To si fakt objednat nemůžu - budu muset zavítat do kamennýho obchodu - jaká radost.
    Práci v módě ti hrozně moc přeju a rozhodně si nemyslim, že by ses neuchytila. Myslim, že se ještě bude stát fronta na tebe a tvoje rady. :)
    Myslim si, že si stejně krásná v reálu jako na fotkách. Máš nohy jak modelka, super obočí, perfektní zadek - no prostě jsi kus a doufám, že to jednou pochopíš. :D

    ReplyDelete
  8. Ahoj Marki :-) tvoje outfity jsou luxusní a neskutečně inspiruješ, až tak, že jsem si byla tak nadšená z toho nádherného přehozu/kimona, že jsem si ho pořidila taky (už dlouho jsem nějaké chtěla, ale žádné se mi tak nelíbilo, abych si ho koupila, až na tohle-navíc ten materiál). Jsi skvělá a připomínáš mi blogerku Annabell, ještě když měla krátké vlasy ;-) http://thevivaluxury.com/ ..... Pavla xo xo xo

    ReplyDelete