Joy of Giving Pandora


Řekla bych, že ta nejhorší část předvánočního stresu je za mnou. Už mám sehnané/nakoupené/vyrobené takřka všechny dárky, takže momentálně pociťuji takovou tu příjemnou nervozitu a nedočkavost. Čeká mě už jen ta pozitivní fáze tohoto uspěchaného vánočního období a já se na ni neskutečně těším.

Uplynulé dva měsíce pro mě byly z mnoha různých důvodů neskutečně náročné, jednak časově a jednak psychicky. A všechen ten shon a honba za dárky tomu samozřejmě moc nepřidaly. Troufám si ale tvrdit, že nejhorší mám za sebou a teď mě čeká několik příjemných dnů, kdy si konečně trošku odpočinu a načerpám energii. Za dva dny jedu po dlouhatánské době do Náchoda, abych vánoční svátky strávila se svou rodinou, na což se už teď moc těším. Loňské Vánoce jsem strávila v Americe a bylo to právě období svátků a sním spjatý stesk po rodině, které mě nejvíce nalomily a probudily ve mně touhu se vrátit zpět do Česka. Takže se nemůžu dočkat, až Štědrý den po dvou letech opět strávím s rodiči a s bráchou. Až navštívím obě babičky a pomuchlám malého bratránka Matyjáška (pro kterého mám nejvíc kjut Star Wars ponožky a nejradši bych je nosila sama ^^).




Moc se na to těším. Na tu ryzí vánoční atmosféru s rodinou. Na krásnou jedličku od Mirečky, kterou doma máme, a na její zdobení s taťkou ráno na Štědrý den. Na sledování pohádek s mamkou a na minimálně jeden díl Sám doma, protože bez Kevina by to prostě nebyly pravé Vánoce. Na tradiční výlet do nedaleké vesnice, kam s taťkou do několika krmelců vozíme každý rok na Vánoce hromadu jablek a mrkví pro lesní zvěř. Na večerní hraní stolních her žolíků za neustálého vzájemného se popichování s bráchou. A na hromady jídla samozřejmě :D. Cukroví sice pro mě už třetím rokem přestalo být součástí vánočního obžerství, jelikož nemám čas sama sobě napéct veganské a mamku s tím nechci zatěžovat, tudíž místo přejídání se rohlíčky a lineckým mě už, stejně jako uplynulé tři roky, čeká přejídání se domácími kokosovými kuličkami, hořkou čokoládou a tunou ovoce. A brambůrkama. A bramborovým salátem se sojanézou, tofu a šesti sklenicemi nakládaných okurek :D.

No a v neposlední řadě na dárky. Ale ne na ty moje, už dávno jsem se na Vánoce přestala těšit kvůli dárkům, které jsem měla dostat. Nebo které jsem si přála, abych dostala. Upřímně by mi nevadilo dostat od každého jen nějakou drobnost od srdce, něco opravdu osobního. Anebo nic, u mnohých mých blízkých je pro mě dárkem už jen to, že s nimi mohu trávit čas, jelikož je vídám rok od roku méně a jsou mi čím dál tím vzácnější.

Mnohem raději dárky rozdávám. Dělá mi neuvěřitelnou radost darovat svým blízkým věc, která je udělá šťastnými. Věc, po které touží, ale sami by si ji nepořídili. Jako například opravdu kvalitní a jedinečné šperky značky Pandora, kterou vám jistě nemusím blíže představovat. Pandora mě před nedávnem oslovila s nabídkou spolupráce a já měla možnost si prohlédnout jejich vánoční kolekci a vlasně vůbec poprvé vyzkoušet jejich šperky. Mně do oka padly jednoduché zlaté prstýnky a peckové náušnice ve tvaru srdíček. Náušnice i prstýnky si můžete prohlédnout na vánočně laděných fotkách, které jsme nafotily s kamarádkou Mirkou a za které moc moc moc děkuji Jaromírovi Šmídovi (www.jaromir.smid.sk). A samozřejmě i Mirečce moc děkuji, hlavně to, že překousla stud a nechala se se mnou nafotit, opravdu si toho cením! (A vím, že se teď doma u monitoru culíš, když si to čteš! :-P)

A jelikož do Vánoc asi nestihnu napsat žádný článek, ráda bych Vám tímto popřála nádherné Vánoce prožité s Vašimi nejbližšími, s lidmi, které milujete a se kterými jste šťastní. Jelikož to je koneckonců na Vánocích to nejdůležitější. Mějte se krásně!!




#joyofgivingpandora

10 comments